FK VONOKLASY : SK ZLONICE ( 0 :0 )
0 : 3
Tomáš Kopecký
Jakub Novák , Lukáš Gil , Lukáš Košťák
Libor Pechoč
Karel Nagy , Petr Bakos , Jakub Švarc , Lukáš Samek
Michal Demeter , Pavel Havrda
Střídal : Tomáš Kubík , Zdeněk Veselý a Miroslav Havliš
Branky : Tomáš Kubík , Zdeněk Veselý , Libor Pechoč p.k.
Po prohře v domácím prostředí s FK Tatran Rako Rakovník „ B „ směřovalo naše mužstvo na hřiště posledního týmu tabulky FK Vonoklasy. V této soutěži se jednalo o nejvzdálenějšího soupeře v okrese Praha – západ. Člověk cestou přemítá zda se tak dlouhý výlet vůbec vyplatí absolvovat . Na mysli mám zejména skutečnost, že když už mužstvo tak dlouhou cestu podnikne aby z ní také něco nakonec mělo, tím myslím samozřejmě bodový zisk. Do Vonoklas jsme naštěstí nezabloudili tak jako Jedomělice i když cestou byly jisté pochybnosti, zda vůbec jedeme správnou cestou. Do zmíněné obce vede sice ukazatel ale s dodatkovou cedulí – slepá ulice . Nicméně obec je to pěkná o čemž svědčí zdejší výstavní usedlosti. Rovněž hřiště situované mezi lesním porostem nebylo špatné a ten božský klid ! Co však tomuto týmu schází je kvalitnější zázemí a to nejen pro hráče samotné ale zejména diváky, kteří jsou nuceni sledovat utkání ve stoje. Postavení obou mužstev v tabulce dávalo tušit, že bychom zde měli bodovat. Podobných prognóz však už v minulosti bylo dost a dopadly zcela opačně. Na hřišti ve Vonoklasech tak nastupujeme s pokorou, už jen kvůli našim předchozím výkonům, kdy se nám herně a hlavně střelecky nedařilo. Domácí nastupují pouze v 10 lidech a teprve po 5 minutách početní stavy vyrovnávají. Příjemným překvapením byl domácí realizační tým, skládající se pouze z něžného pohlaví a nutno říci, že pěkných „ bab „.
Uplyne pouhých 10 minut a už musíme nuceně střídat zraněného P. Havrdu a, aby toho nebylo málo o dalších 10 minut i L. Gila. Prvně jmenovaný má odraženou patu a druhého postihuje svalové zranění. Do hry tak nejdříve nastupuje T. Kubík a posléze i Zdeněk Veselý, pro něhož je to první mistrovské utkání v této soutěži. Těžký podmáčený terén dělá problémy všem hráčům, až si člověk myslí, že se hraje hokej a nikoliv fotbal. Pokud bychom shrnuli I. poločas pak to byla z naší strany velká bída. Domácí mohli nejméně dvakrát skórovat, ale pokaždé výborně zasáhl T. Kopecký. Na druhé straně se v naší největší brankové příležitosti objevil J. Novák,
který se po narážečce na velkém vápně s M. Demeterem dostal za zády obrany ale v konfrontaci s domácím golmanem neuspěl a trefuje pouze jeho nohy. To byl asi celkový výčet, toho co se událo v I. poločase. Řada nepřesností v rozehrávce, příjmu míčů a chyb v obranné fázi to nebyla příliš optimistická předpověď pro pokračování, ve II. poločase. Aspoň, že jsme udrželi čisté konto.
V poločase byla v naší kabině bouře, zakončená nečekaných odchodem hlavního trenéra Jiřího Hubáčka . Jirku naprosto chápu a jestliže hráči neplní základní pokyny pak je každý trenér zcela zbytečný. Ještě několik ostrých názorových výměn a šlo se na věc. Hráči samotní museli přesvědčit nikoliv trenéry ale hlavně sebe, že mají na to aby tento zápas zvládli. Především si musí uvědomit, jak se hraje o body a tomu podřídit své snažení na hřišti. Do druhého poločasu vstupuje skutečně jiné mužstvo. Od začátku opanujeme hřiště a tlačíme se před domácí branku . Z nastoleného tlaku se však stále nemůžeme střelecky prosadit. Demeterova a Kubíkova střela míří vysoko nad, další střela Demetera mířící do branky trefuje Veselého, Samkova rána míří vedle , Bakosova rána končí na tyči. Další příležitosti chytá domácí brankář. Čas utíká a na světelné tabuli již svítí 70 minuta. Paradoxně v době našeho největšího tlaku mohou skórovat domácí. Po nedorozumění L. Košťáka s T. Kopeckým, zahrává Lukáš z hranice malého vápna hlavou malou domů, kterou náš golman nečeká ale reflexivně zasahuje a zbraňuje pohromě. O chvíli později se konečně dočkáváme vedoucí branky. Na hranici velkého vápna se do míče opře T. Kubík a jeho přízemní střela končí přesně u levé tyče – vedeme 1 – 0. O několik minut později výsledek pojišťuje svou první brankou v soutěži Z. Veselý, jež zužitkuje dobrý centr Samka z pravé strany 2 – 0 . Druhý jmenovaný má prsty i v naší třetí brance, když je ve vápně při svém průniku faulován a je nařízen pokutový kop. Míč si na penaltovou značku staví L. Pechoč. Jeho střelu k pravé tyči domácí brankář vyráží, ale Libor dorážku zvládne 3 – 0 . V závěru už jen střídáme M. Havliše za M. Demetera a posléze můžeme po delší době slavit zisk tří bodů které pro nás mají cenu zlata.
Výkonem jsme však příliš nepřesvědčili a oba poločasy byly jak den a noc. Řekněme, že jsme splnili povinnost nic víc. Všichni hráči musejí makat od samého začátku a nikoliv pouze poločas. Vzorem v tomto směru může být P. Bakos ale to je již zbytečné zmiňovat . Dále je nutné hrát opravdu to co trenér po každém požaduje a nikoliv co se zlíbí samotnému hráči . Dost dlouho nám trvá než se dostaneme do tzv. provozní teploty . Švarcovi dlouho trvalo než se sžil se svou rolí ve středu pole . Novák lítal všude ale ne tam kde ho bylo třeba. Až na jeden světlý okamžik v I. poločase ve hře propadal. Ve II. poločase se zvedl o 100% a byl jedním z nejlepších hráčů. Proč tomu ale tak je, to je záhadou. M. Demeter je zřejmě nakažen nějakým neviditelným virem který mu způsobuje stálou únavu, protože pro tohoto hráče je pojem „ bojovat „ pojmem neznámým . Kdo, tohoto hráče viděl
v utkání s Doksy ten si musí položit zásadní otázku „ co s tím klukem je ?? „ Příjemným překvapením byl pro mě výkon L. Samka který dostal příležitost od samého začátku a zejména ve druhém poločase odvedl slušnou práci. Ale pozor !, dokáže podobný výkon zopakovat ? V neděli na béčku už bylo opět všechno jinak. Dobrý výkon odvedl rovněž L. Košťák jež druhý poločas pendloval po čáře a také K. Nagy který nejen, že hraje ale dokáže i ostatní burcovat což je velmi důležité.
V utkání s Braškovem budeme muset opět řešit absence. P. Havrda je vyřazen do konce sezóny a otazník visí rovněž nad L. Gilem . Na marodce nadále zůstávají D. Tauš , D. Krampera a M. Gil. Jediná možná cesta k úspěchu vede přes nezměrnou bojovnost a nasazení . Chci věřit, že to naši hráči vědí a že nám ji následující týden ukáží.
Tomáš Smetana