SOKOL BRAŠKOV : SK ZLONICE ( 1 : 1 )
2 : 1
Tomáš Kopecký
Lukáš Gil
Lukáš Košťák , Miroslav Havliš, David Krampera
Jakub Novák, Petr Bakos, Tomáš Vimr, Jiří Melichar
Michal Demeter, Petr Němec
Střídal : Martin Gil, Dominik Tauš, Lukáš Samek
AČ NEVSTŘELILI ANI BRANKU, PROHRÁLI NESPRAVEDLIVĚ
Fotbal prostě nemá logiku, což je příklad tohoto utkání. Ač jsme nevstřelili ani jednu z branek, byli jsme v utkání lepším týmem a prohrát si nezasloužili. Možná to někomu připadá jako paradox, ale je to tak. Domácí tým byl v tomto utkání favoritem a to vzhledem k jeho výborným jarním výkonům. Čekal jsem proto od něho více, ale opak byl pravdou. Již dlouho nezahrálo naše mužstvo venku tak dobře, ale přesto to na body nestačilo. Naše mužstvo bylo lepší v držení míče a především v počtu brankových příležitostí.
Na šance se však nehraje a domácí nás vyučili především v produktivitě jejich využívání. Neskutečným způsobem podržel domácí nestárnoucí brankář Zlata, jež byl prostě vynikající a především jemu mohou domácí děkovat za vítězství. V prvním poločase své mužstvo podržel nejméně ve 4 tutovkách a ač se na konci I. poločasu zranil (zřejmě svalové zranění), tak i ve II. poločase odvedl bezchybný výkon. V mnohém si s ním nezadal ani náš T. Kopecký, který svůj tým taktéž podržel, ale zatím co při první obdržené neměl šanci, při té druhé, rozhodující, zvolil chybné postavení při zahrávaném rohovém kopu a míč podběhl. Bohužel obě branky padly ze standartních situací, obě z nepokrytých rohových kopů.
První branku inkasovalo naše mužstvo hned z kraje zápasu. Po rohovém kopu zůstal při hlavičkování zcela osamocen jeden z domácích borců a z blízka nedal Kopeckému šanci. Pak už začal festival našich nevyužitých šancí. Byli jsme svědky pěkných akcí, jimž scházelo jediné – zakončení. Jak se později ukázalo, to byl největší kámen úrazu. Zatímco P.Bakosovi scházel k zakončení kousek, P. Němce, M. Demetera, T. Vimra či J. Nováka vychytal skvělý Zlata. V největší šanci se však ocitl M. Demeter, k němuž se odrazil za domácí obranu zblokovaný míč, ale náš hráč z hranice pokutového kopu, tváří v tvář Zlatovi, ani netrefil zařízení. Tentýž hráč se ve II. poločase pěkně zbavil poslední obránce a postupoval sám na branku, ale zakončení bylo opět z kategorie tragických. Tenhle moment se na jeho výkonu po zbytek utkání zřejmě podepsal, neboť od té doby prohrál nespočet soubojů a kazil i jednoduché narážečky. Jestliže jsme měli při svých šancích smůlu, pak při vyrovnávací brance naopak obrovské štěstí. V posledních vteřinách zahrával T. Vimr rohový kop, přičemž domácí obránce ve snaze míč odkopnout jej špatně trefil a ten skončil v síťi u vzdálenější tyče. Poločasový výsledek a především předvedený výkon dával velké naděje pro zbytek utkání.
I ve II. dějství mělo naše mužstvo herně navrch, ale domácí svatyni jsme dobývali marně. V té době mělo domácí mužstvo několik příležitostí jít do samostatných brejků, ale jeho hráči naštěstí neměli tolik odvahy jít přímočařeji k brance a většina těchto šancí tak skončila před naším velkým vápnem. Přesto jim vyšly dvě pěkné akce, jež mohly skončit brankou. Při úniku z pravé strany bravurně zachránil T. Kopecký a při druhé, opět z rohového kopu po zřejmě nacvičeném signálu, krásně za vápnem z voleje skončila střela na našem břevně – krásný moment. Nadále jsme se tlačili před domácí branku, ale obrana Braškova v některých momentech i se štěstím odolávala. Nebylo nám prostě dáno shůry, abychom skórovali. Potkal nás tak zápas blbec jako v podzimním utkání se Zdicemi a tedy nakonec i trest. Opět jsme neuhlídali standardku a domácí rozhodli o své těsné výhře. Rohový kop prosvištěl nad hlavami našich obránců i brankáře Kopeckého, kde skončil na hlavě domácího borce a posléze i v naší síťi.
Ze závěrečného tlaku jsme už nedokázali ničeho vytěžit.
Z dnešní prohry nejsem vůbec zklamán, ale smutný. Zklamán nejsem proto, protože naše mužstvo předvedlo velmi dobrý výkon, dle mého až nad očekávání. Smutný jsem proto, že to dopadlo, jak to dopadlo a že prohrát jsme si prostě nezasloužili. Chybělo jediné, a to vstřelit nějakou tu branku. Bohužel kořením fotbalu jsou právě branky a když nepřijdou, těžko se vyhrává. V situacích, jež se nám naskytly, musí naši hráči zachovat více chladnější hlavu. Dnes jich bylo přehršle, avšak využití nulové.
Hlavy vzhůru borci, nemáme se zač stydět, vždyť i domácí lodivod Jarda Želina uznal, že jeho mužstvo dnes vyhrálo se štěstím. Body nám to sice nepřinese,, ale můžeme mít dobrý pocit.
Tomáš Smetana