K ZLONICE : TJ SOKOL VRANÝ ( 1 : 0 )
1 : 0
Martin Koukolíček
Martin Gil, Lukáš Gil, Jakub Švarc, Lukáš Košťák
Jakub Novák, Martin Špeta, Josef Průcha, Petr Klusáček
Lukáš Samek, Michal Demeter
Střídal : Michal Špeta ml., Filip Daniel, Miroslav Havliš, Dominik Tóth
Branka : Josef Průcha
BOJOVNÝ VÝKON ZA KAMARÁDA PŘINESL PRVNÍ BODY
Hned ve druhém utkání jsme absolvovali velké derby, v němž jsme přivítali celek Vraného. Hosté se nás dívali v dobrém slova smyslu dlouhá léta shůry, neboť hráli vyšší soutěže a tak se na opětovné derby prvních týmů muselo čekat hodně let. Oba týmy postihlo v létě velké hráčské zemětřesení a nutno říci, že hosty postihlo o poznání citelněji. Další pikantností vzájemného souboje byla skutečnost, že na každé straně proti sobě nastoupili vždy dva rodinní příslušníci ( bratři Koukolíčkové – Jiří a Martin, a David Krampera – Lukáš Košťák ) a zatímco Jirka s Martinem k sobě měli na hřišti daleko, tak Lukáš s Davidem si ve vzájemných soubojích nic nedarovali. I přesto, že se hrálo derby a atmosféra mohla být vyhecovaná, nic z toho nebylo k vidění. Utkání se odehrálo v klidu ( až na jednu vyjímku jímž byl šlapák na J. Švarce, po němž měl náš borec notně zkrvavenou holeň ) a to i díky kvalitnímu výkonu sudích. Diváci, jichž přišlo do ochozů 170 platících se rozhodně nenudili. Vzruchu a šancí před oběma brankami bylo dost. Naše mužstvo mělo v tomto utkání ještě jednu zvláštní motivaci a tou bylo narození prvorozené dcerky brankáře Tomáše Kopeckého. MOC GRATULUJEME A PŘEJEME VŠE NEJLEPŠÍ A ZDRAVÍ PRO MAMINKU A ALŽBĚTKU. Tomáš byl přítomností a starostmi u svých milovaných a tak ani neměl náladu do tohoto utkání nastoupit. Jeho místo musel zaujmout golman béčka Martin Koukolíček a byla to dobrá volba. Klobouk dolů před Martinem, který po operačním zákroku s kýlou téměř ¾ roku nechytal. Debut mu vyšel skvěle, zachytal bezchybně a v důležitých momentech mužstvo podržel. Pochvala taktéž pro celé mužstvo, které poctivě makalo a jehož zodpovědný výkon přinesl první tři body. Nedávno jsem řekl, že budu mít radost z každé vstřelené branky i kdyby neměla být brankou vítěznou. Dnes mám radost dvojnásobnou. Rozhodně jsem nepočítal, že když dáme jednu branku, že to bude branka za tři body a že zároveň žádnou neobdržíme.
Do utkání jsme chtěli vstoupit aktivně a zejména v prvních minutách překvapit soupeře a pokud možno pokusit se vstřelit z úvodního tlaku vedoucí branku. Tato varianta nám však nevyšla podle představ. Od samého začátku až po samotný konec utkání jsme byli svědky velmi vyrovnaného utkání, v němž jsme dá se říci zaslouženě zvítězili, počítáme-li počet brankových příležitostí. Hostům v útoku chyběl Kubík, ale i osamocený Urban potvrzoval, že je nadstandardním hráčem a pernamentně zaměstnával naši obranu. Když se ohlédnu za utkáním, pak zjištuji, že to byl právě jen on sám z týmu hostí, kdo si vypracoval brankové situace, nepočítám-li tr. kop Jarába, který Koukolíček vytáhl u tyče.
Velkým nebezpečím pro náš celek znamenala dlouhá autová vhazování, která byla de facto standartními situacemi. Na tuto variantu jsme se připravovali a dokázali se s ní vyrovnat. Je tedy paradoxem, že naše mužstvo dokázalo samo vstřelit branku právě po autovém vhazování, kdy míč propadl k Bicanovi a ten byť byl v těžké pozici dokázal vzduchem krásně vystřelit k tyči. Před vedoucí brankou jsme byli svědky dalších šancí, kdy hlavička L. Gila lízla po standartce břevno a Samek v nadějné pozici slabě zakončoval. Na druhé straně již zmiňovaný Urban dvakrát prošel skrz obranu, ale jeho pokusy byly zblokovány obránci a v jednom případě zasáhl Koukolíček u tyče po jeho hlavičce. Hosté měli i více rohových kopů, které jsme museli ustát. Změnu skóre tyto šance nepřinesly a tak poločas skončil těsným vítězstvím našich barev.
Začátek druhého poločasu přinesl další šance našeho mužstva po jejichž neproměnění jsme mohli litovat. Šance Nováka a Demetera skončily na tyči a další střely těsně vedle branky. Průnik Mich. Špety hostující golman vyčapal. Postupem času začali hosté tlačit na pilu. Několikrát jsme měli velké štěstí po standartních situacích, kdy jsme museli velmi rychle odklízet propadlý balón od vlastní branky. Největší šanci z hostů měl opět, hádejte kdo?, ano opět to byl Urban, kdo obešel i Koukolíčka a z úhlu střílel do již prázdné branky. Na brankové čáře však fantasticky zachraňuje L. Gil. Čas ubíhá a my všichni netrpělivě vyhlížíme závěrečný hvizd rozhodčího. Přežít musíme ještě tr. kop Jarába z hranice velkého vápna. Koukol výborně zasahuje u tyče a míč vyráží na rohový kop. Tříminutové nastavení hrací doby už změnu skóre nepřináší a tak se můžeme poprvé radovat z důležitého vítězství. Dnes si hráči hrábli. I když se jistě našly chyby, tyto byly nahrazeny bojovností a snahou. Nejen obránci, kteří odvrátili neskutečně mnoho centrovaných míčů, ale i záložní řada s útokem hrála nadstandardně. Tak by to nakonec mělo být pokaždé, protože jenom tudy vede cesta za případným úspěchem a ta bude ještě hodně dlouhá. Musíme se umět radovat z každého vítězství a fotbal si užívat a ne se jím stresovat.
Tomáš Smetana