SK Zlonice

    SK DOKSY   :    SK ZLONICE      5   :   0        (   2   :  0    )

                                   Tomáš Kopecký

                                     Dominik Tauš

      Lukáš Košťák ,         Lukáš Gil,           Jiří Hubáček

    Karel Nagy,  Jakub Švarc , Petr Bakos, Lukáš Samek   

                    Michal Demeter , David Krampera

Střídal :  Tomáš Vimr, Miroslav Havliš

ČK      :  Jakub Švarc  (70 min. )

TŘIKRÁT A DOST NEPLATILO

Po úvodním domácím propadáku se naše mužstvo vydalo na hřiště vedoucího týmu soutěže SK Doksy. Vědomi si skutečnosti, že soupeři schází jeho nejlepší hráč a s odhodláním předvést lepší výkon než doma, nastupujeme v netradičním dopoledním čase na poněkud zvlněné hřiště v Doksech. Již samotný úvod naznačí, že domácí nejsou v top formě a naše mužstvo je mu vyrovnaným soupeřem. Dá se říct, že tomu bylo i přes konečný výsledek až do samotného konce utkání. Bohužel byť nás soupeř nijak herně nepřevyšoval, nakonec vysoko zvítězil. Na vině byly opět hrubé individuální chyby a také nevídaný počet nařízených pokutových kopů proti našemu mužstvu. Zde však musím podotknout, že všechny pokutové kopy byly ze strany hlavního rozhodčího Hlavničky nařízeny zcela oprávněně a není třeba o nich vést dlouhé diskuse.

V 16 min. přichází první z nich. Dominik Tauš podklouzne ve vápně a následně jej do ruky trefuje střela. Sám Dominik uznává, že pokutový kop to byl a že ruka byla daleko od těla. Na střelu exekutora pokutového kopu si Kopecký sáhne, ale ta je natolik ostrá, že končí v jeho síti - 1 : 0 pro domácí tým. V 25 min. zaspal na své straně L. Košťák, kolem kterého se prodral jeden z domácích borců a když už chtěl Lukáš vzniklou situaci zachránit, tak to udělal nešikovně s faulem v šestnáctce a opět se kopal pokutový kop. Tentokrát Kopecký nedostal žádnou šanci 2 : 0. Hra byla i nadále v poli vyrovnaná. Rovněž naše mužstvo si vytvořilo  šance. Nejprve M. Demeter naložil se svou šancí prachbídně, když cca 1 m před značkou pok. kopu poslal na domácího golmana střelu, kterou by chytil i brankář  přípravky a těsně před koncem střílel z hranice velkého vápna těsně vedle pravé tyče K. Nagy. To byla asi naše největší šance a je škoda, že neskončila brankou.

Zhruba 5 minut před koncem I. poločasu zranil v souboji jeden z domácích borců T. Kopeckého. Šlapák, po němž zůstaly Tomášovi otisky kopaček těsně nad kolenem, svědčil o tom, že hlavní rozhodčí měl tento zákrok ocenit více jak žlutou kartou. Tomáš poločas dochytal, ale do druhého již nenastoupil a jeho místo zaujal Jakub Švarc. I přes zmíněnou nepříjemnou situaci musím vyzdvihnout jednání faulujícího domácího hráče, který se v poločase Tomášovi omluvil. Ne každý to učiní a také to svědčí o charakteru hráče. Fotbalové gentlemanství ještě nevymřelo.

V poločase se naše mužstvo ještě burcuje, neboť všichni cítí, že i přes nepříznivý stav 2 : 0 by se mohlo něco s utkáním udělat, zvláště když skutečně za svým protivníkem nezaostáváme. V úvodu II. poločasu, do kterého již naskakuje navrátilec z Irska Tomáš Vimr, skutečně začneme hrát lepší fotbal. Bohužel již za tři minuty se opět nevyhneme zaváhání. Rychlý kontr tří domácích hráčů vedený po pravé straně končí kličkou Švarcovi a střelou do odkryté branky. Zde však výtečně a obětavě zasahuje D. Tauš a posílá míč vedle naší svatyně. O 4 minuty už ale inkasujeme. Míče do levého křídla, který má nejdříve pod kontrolou L. Košták, se zmocní domácí útočník, který vzápětí nachází ve velkém vápně zcela osamoceného spoluhráče a ten se štěstím propaluje J. Švarce, který nejdříve střelu chytá, ale ta mu prokluzuje přes rukavice a nakonec se došourá do sítě 3 : 0. Jestliže nemám nic proti 4 nařízeným pok. kopům, pak tato branka je pro mne nejdiskutovatelnějším okamžikem. Domnívám se, že v tomto případě byla celá situace posouzena pomezním rozhodčím chybně. Přihrávka ze souboje, který se odehrával na vnitřním rohu velkého vápna směřovala na hráče stojícího osamoceně již v té době poblíž značky pok. kopu. Ať už tak či tak, nemá cenu zde rozebírat jednu spornou situaci.

Mezi 53 – 54 min. střílí na branku soupeře P. Bakos – nad , T. Vimr k levé tyči – brankář vyráží na rohový kop. Až do 70 minuty si nic podstatného na hřišti neodehraje. Ve zmíněné minutě však přichází střela z velkého vápna na naši branku, kterou nedokáže J. Švarc dostatečně ztlumit a ta se mu od hrudi odráží před něho. Míče se zmocní jeden z domácích hráčů, který dělá Jakubovi kličku, při níž ho náš brankář fauluje, míč ale současně s hvizdem rozhodčího končí v naší síti. Rozhodčí však branku neuznává, nařizuje pokutový kop a Jakubovi uděluje druhou žlutou kartu, po níž následuje karta červená. Dvojí trest. Náš brankář počastuje několika peprnými výroky, zahazuje rukavice a odchází ze hřiště. Do branky se staví jako již v pořadí třetí brankář v tomto utkání M. Demeter a vzápětí inkasuje. Stav 4 : 0. Pokud bych se měl vrátit k předchozí situaci, pak zde bych měl vůči hlavnímu rozhodčímu jednu výtku. Rozhodně měl v této situaci více dát na cit pro hru a uznat branku, která byla vstřelena současně s jeho hnizdem . Ušetřil by všechny za již rozhodnutého stavu zbytečnému extempore a Švarc nemusel být vyloučen.  Jakuba zde nehodlám nijak obhajovat. Dokáži se vžít sice do jeho situace a flustrace, ale i on si musí své myšlenkové pochody v tomto případě srovnat v hlavě, zvláště za tohoto stavu. Měl by si uvědomit, že tím poškodil celé mužstvo, ale hlavně sebe samého. Je mi to líto, protože do té doby hrál v tomto utkání velmi dobře, v poli posbíral mnoho míčů a i jako brankář byl dobrý. On už jistě sám ví, že mám pravdu a že za své extempore bude zřejmě při pohledu na zápis hlavního arbitra trpět dlouho. Stal se tak naším vůbec prvním vyloučeným hráčem v této soutěži a zřejmě na dlouho i s nejvyšším trestem. Dvě sudé osmičky na časomíře pak znamenaly další sudé číslo v počtu zahrávaných pokutových kopů. Po faulu pronikajícího hráče, kterému přejel paty ve vápně L. Samek se kopala penalta s pořadovým číslem čtyři a opět proměněná. Ta nakonec znamenala konečný stav 5 : 0 pro domácí. Nic závidihodného po takovém výprasku jít k polednímu obědu L.

Pokud budeme i nadále vyrábět chyby jako v tomto utkání, můžeme hrát sebelépe, ale body nám to nepřinese. Nebudu zde říkat, že se hráči z těchto chyb musí poučit, protože mě to již unavuje. Jak se říká, komu není rady, tomu není pomoci. Přeji si jen, aby už na místo souhlasného pokyvování hlavou, hráči konečně pochopili, co se po nich chce a začali hrát a hlavně začali hrát bojovným srdcem .

                                                   Tomáš Smetana